Malá procházka Prahou

 V pondělí dopoledne jsem musela zase do Prahy -  na programu bylo pouštění žilou - na Karlově náměstí to bylo raz dva hotové, ač původně pršelo, v poledne se roztrhaly mraky, což mne vyprovokovalo po delší době k malé procházce - vydala jsem se ke kostelu a zvonici sv.Štěpána, pak k rotundě sv. Longina, odtud kolem Muzea A.Dvořáka a těsně kolem porodnice, kde přišly na svět mé Pražandy vnučky, abych se opět stavila na chvili na Karlově, kostel jako vždy zavřený, ale já se tam přeci jen někdy podívám! Odtud už jen po Nuselském mostě na stanici metra Vyšehrad a poté na Ládví, kde už mne čekal bus domů. Měla jsem toho tak akorát a nějaké fotky z procházky vám i ukážu a to právě teď. Neboli pojďte se loudat se mnou spadaným listím s výhledy na Prahu:

Milé KOČKY, ani vás nohy bolet nebudou. - Levou rukou mobilem:

Kostel sv. Štěpána na Novém Městě je původní farní chrám horního Nového Města z let 1351 až 1400. Některé přístavby, sakristie, kaple a novogotická předsíň jsou pozdější. V roce 1879 ukončena gotická přestavba vedená Josefem Mockerem. Interiér kostela je gotický, zařízení většinou ranně barokní ze 17. století. V kostele byl pohřben v roce 1738 nejvýznamnější sochař českého baroka Matyáš Bernard Braun. Za kostelem, na území starého morového hřbitova zrušeného v roce 1784, stojí pozdně gotická zvonice.

Prohlédněte si rotundu postavenou na počátku 12. století, nejprve zasvěcenou sv. Štěpánovi, později na počest sv. Longina, jehož ostatky přivezl Karel IV. z Itálie.
Podle pověsti prý byla původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostelík. Sloužila jako farní kostelík starobylé osady Rybníček a byla obklopena hřbitovem.
Dnes kaple slouží řeckokatolické církvi a využívá ji Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského.

Barokní předměstská vila byla vystavěna v letech 1717 – 1720 Janem Václavem, hrabětem Michnou z Vacínova, podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavba často měnila své majitele, její zahrada byla v roce 1793 změněna na anglický park. Letohrádek je někdy nazýván Vila Amerika, podle zahradní restaurace Amerika, která zde byla otevřena v roce 1826. V roce 1843 ji koupilo město Praha a sloužila k různým účelům.
Dnes zde sídlí Muzeum Antonína Dvořáka.

Areál budov Zemské porodnice je postaven v anglickém novogotickém slohu podle architekta Josefa Hlávky v letech 1868 až 1875. Hlavní vchod pod arkýřovou kaplí je zdoben obrazy malířů Körbera a Liebschera.

Kostel Panny Marie a sv.Kala Velikého:

Výstavba kostela probíhala od r. 1351, založil jej jako součást kanonie augustiniánů kanovníků císař Karel IV. R. 1420 poničen husity, r. 1498 byl chrám po opravě znovu vysvěcen. Poté ještě několikrát upravován. Interiér je vyzdoben barokním štukem a vybaven barokním mobiliářem. Hlavní oltář je neogotický z r. 1872.

Panely se zajímavými údaji:

Předpjatý betonový most přes Nuselské údolí byl dostavěn roku 1973 a je jedním z největších v Česku. Jeho průměrná výška je 42,5 m nad zemí, dlouhý je 485 m a široký 26,5 m. Má železobetonovou rámovou konstrukci a čtyři pilíře. V letech 1967–73 nesl pojmenování po Klementu Gottwaldovi.
Po vrchní části mostu je vedena šestiproudá magistrála, uvnitř je umístěn tubus pro metro. V minulosti byl oblíbeným místem pro sebevrahy.

neskákej! - 

Jeřáby táhnou:

Přeji pěknou i druhou polovinu listopadu vám všem, milé blogerky.

Výstava lastur

 Přišla sobota, 8.11.25 a já jsem se, ač se zavázanou rukou a s práškem proti bolesti, vydala - tentokrát ale s Honzíkem, nikoli s Janou, jako dva roky po sobě předtím, do Prahy na Ládví na výstavu lastur, na kterou nás blogerky pozvala Renátka z blogu Lezarts. ( Jana měla omluvenku - bolavé koleno )

Že se to Honzíkovi bude líbit jsem tušila, ovšem, že bude nadšen, to mne překvapilo a to příjemně. Výlet jsme završili naproti KD v kavárně, Honzík s medovníkem a kakaem a já s čajem a upatlaným kabátem - rukáv mi voněl čokoládou až domů a kabát šel rovnou do pračky.

Potkaly jsme se s Renátkou a bylo to krátké a milé setkání. Krásná, příjemná a na nic si nehraje. Dostala jsem pěkný dárek!

Milé KOČKY:

Vybrala jsem pro vás od každého trochu.

Chodím a koukám

 Že je listopad? nu, je to to tak, za pár týdnů máme Vánoce, už se těším na stromeček. Listopad nemám příliš v oblibě, zjistila jsem, milé KOČKY, že nejrychleji mi tento tmavý a obvykle mokrý měsíc utekl, když jsem léta jezdila hlídat vnučky, doprovázela jsem je na různé kroužky, třeba mladší vnučku do Říčan na výtvarku, uteklo mi to jako voda a za chvíli byl prosinec a ten má jinou energii. Ale i tento měsíc se dá využít na procházky a výlety, mám tu několik snímků, které to dokládají.

Po takovém výletě si dám doma vařený jablečný kompot, zachumlám se do deky, těším se z tepla a pohody...

Hezké listopadové dny i vám, milé blogerky...nejsme z cukru, mlha nás nepoškodí!

Všechno nejlepší všem Martinům!