úterý 23. dubna 2024

Zteč hradu

 Počasí se nelepšilo a tak jsme se po přiblížení k hoře, která zdálky připomínala náš Říp, ani na výstup netěšili. Nakonec jsme všichni vzali kopec útokem ( většina nás byla v dost vysokém věku ), po dešti byla pěšina nejen strmá a hlavně mokrá, plná bláta, listí a větviček, schodíky kdysi asi pěkné dávno rozbité a rozházené, takže spíše na závadu. Ale nakonec jsme tam do prudkého kopce vylezli všichni, poté jsme zjistili, že tam vede pěkná a pohodlná asfaltka a zpátky dolů že rozhodně tudy, po pěšině, nikdo z nás nepůjde v rámci zachování zdraví. Průvodce sám viděl, že nejlepší řešení bude, když nahoru povolá bus s řidičem a ten nás pak odvezl dolů a zpět k domovu - resp. do Prahy. Ale - nepředbíhejme. 

milé KOČKY:

jeden snímek z busu:




2f - funím a fotím:












nahoře na hradě hotová Sibérie:





provázeli dobově oblečení:




v této kondici už to tedy opravdu není:



náhodné setkání:






Domů jsme se dostali přes Lubaň, Liberec, kolem Turnova a MB. V Praze na Černém Mostě asi ve 21.30 hod.

pondělí 22. dubna 2024

Legnické pole

 Nejprve ke včerejšímu příspěvku: 

kostely Míru ...aneb kostely ve Svídnici, Jaworu a Hlohově - případně ve slovenském Kežmarku, viz podrobnosti ve Wiki - jsou neobyčejné a působivé, především dřevěné stavby. Okolnosti jejich vzniku stojí za přečtení. ( v některých příspěvcích a komentářích dřívějších na jiných blozích jsou nesrovnalosti - třeba že tyto stavby i jiné kostely jsou tak pěkné, že Poláci jsou hodně věřící, ale pravda je taková, že mnohdy s Poláky nemají co do činění, neb tam do konce II.sv.války žili pževážně Prusové! a to byli mnohdy evangelíci a vše je trochu jinak, než si to dnes představujeme, Poláci z východu sem byli přestěhováni až po válce, k těmto oblastem neměli vztah a věřili, že se vrátí domů - ale taky podle toho vypadal jejich přístup k majetku a památkám, vylepšuje se to až poslední roky, zámky byly většinou v majetku německé šlechty, bylo dlouhé období, kdy Polsko neexistovalo vůbec! Často vidané polorozpadlé budovy v pohraničí o mnohém z toho svědčí.)

A nyní pokračujeme v našem sobotním zájezdíku: dalším zastavením na naší pouti byla obec Legnické Pole. Zde jsme navštívili Muzeum Legnické bitvy 

( Mongolové/Tataři - versus křesťanská vojska 9.4.1241 - křesťané byli poraženi!) 

a také jsme si se zájmem prohlédli kostel v naproti stojícím klášteře, odkud vám přiložím, milé KOČKY, že jste to Vy, pár fotek. 











...klášter Benediktýnů - + kostel, o němž se píše: Kostel svaté Hedviky v Lehnickém Poli je dominantou bývalého benediktinského klášterního komplexu. Nachází se v Polsku, v obci Lehnické Pole v Dolnoslezském vojvodství. Je sídlem farnosti Povýšení svatého Kříže a svaté Hedviky Slezské. Od roku 2017 má chrám status kolegiátního kostela a v roce 2004 byl také uznán za polskou historickou památku













Později jsme se vydali na další, plánovanou, historickou, více či méně zachovalou stavbu, hrad Grodziec, cestou jsme si ještě udělali krátkou zastávku v městě Zlotoryje - ale v kostele byla právě svatba, tak jsme vycouvali.  o tom vám povyprávím až zítra.




spoustu užitečných info najdete mimo jiné na : 

https://www.apsida.cz/hrady/cizina/polsko/dolslez/legnick_pl/legnick_pl.htm

nebo 

https://www.hrady.cz/klaster-benediktinu-s-kostelem-sv-krize-a-sv-jadwigy