Kousek vedle

 V pondělí jsem byla objednaná na vyšetření do nemocnice na Karlově náměstí a hned po něm jsem si dopřála návštěvu Palackého náměstí, kde jsem už delší dobu nebyla. Jak to dopadlo, to uvidíte, milé KOČKY, na snímcích, které jsem udělala mobilem. 

To abych sem nedávala stále jen Karlovo náměstí. Odtud už jsem svištěla metrem do Vysočan a tady na vlak, abych se co nejdříve dostala domů, rozbolela se mi záda a vlastní postel je nejlepší lék. Problémy s dopravou mězi Muzeem a Chodovem se prý vyřešily a tak příště zase využiju st.I.P.Pavlova.

Palackého pomník:

Pomník Františka Palackého z roku 1912 je dominantou Palackého náměstí na severním předmostí Palackého mostu v Praze 2. V době svého vzniku symbolizoval úspěšnou emancipaci českého národa a jeho cestu k vlastní státnosti. Devítimetrový monument je dílem sochařů Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka.

O Emauzích se píše:

Klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie byl založen králem Karlem IV. Lucemburským v roce 1347 pro benediktiny, kteří měli posílit slovanské vztahy. Stal se centrem vzdělanosti, umění a slovanského písemnictví.
V průběhu následujících staletí byl několikrát upravován. Dnešní typická podoba betonových skořepinových křídel je ale výsledkem oprav v 50. letech 20. století. Ty proběhly poté, co v roce 1945 bomby při leteckém náletu zničily většinu kláštera, včetně mnoha nástěnných maleb.
Při návštěvě si prohlédnete císařskou kapli, křížovou chodbu s malířskou výzdobou ze 14. století, barokní refektář a kostel Nanebevzetí Panny Marie.

K tomuto pomníku jsem našla:

Pomník vytvořil sochař Josef Mařatka na památku československých legionářů padlých během 1. světové války. Odhalen byl 28. října 1932. Kolem 16 metrů vysokého žulového obelisku se nachází skupina sedmi legionářů (italský, dva ruští a čtyři francouzští) a ženská figura, ztělesňující město Prahu.
Během německé okupace Československa byl pomník zničen. Bronzová kopie od sochařky Kateřiny Amortové byla odhalena 28. října 1998.

Na tomto zatravněném plácku přistávájí vrtulníky zdr.služby:

Hezký a úspěšný den vám všem...

Podrobnosti

 Vracím se k návštěvě kláštera dominikánů v Jablonném v Podještědí, v jehož areálu je i bazilika minor sv.Vavřince a sv.Zdislavy, včetně krypty, 

zajímavostí bylo v refektáři kláštera 24 obrázků na - tuším, že měděných deskách, kdy jablonský hejtman Jindřich Henckel se topil a slíbil za záchranu života dát udělat takové obrázky ze života paní Zdislavy. A stalo se, v r. 1660 - přináším o tom malou zprávičku. V popředí každého obrázku je nějaký ten čin nebo zázrak paní Zdislavy a v pozadí toho obrázku pak výjev z jejího obyčejného života. 

Milé KOČKY:

 ze stropu shlíží na refektář tři obrazy: na jednom z nich je sv.Zdislava:

O klášteře se můžeme dočíst:

Dominikánský klášter je barokní stavbou. Součástí areálu je také poutní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy.
Klášter vznikl kolem roku 1250 za přispění Havla z Markvartic a jeho manželky Zdislavy z Lemberka, která byla roku 1995 svatořečena a stala se patronkou litoměřické diecéze.
Během husitských nepokojů si klášter nechal své cennosti uschovat v Žitavě. Roku 1425 bylo městečko včetně kláštera husity vypleněno. Provoz kláštera byl brzy, i když provizorně, obnoven.
Ke konci 17. století začala zásadní obnova areálu. Bazilika byla dostavěna až roku 1711 (1729 vysvěcena). V 18. století bylo toto poutní místo velmi oblíbené, ale ani to ho nezachránilo před rokem 1785, kdy císař Josef II. klášter jako řadu dalších zrušil.
V následujících letech řád usiloval o obnovení. Dočkal se ho po 2. světové válce, ale jen na 5 let. Roku 1950 byl násilně uzavřen.
Po roce 1989 se dominikáni do Jablonného vrátili a dodnes tu sídlí dominikánská komunita.

V současnosti je možné klášter navštívit v rámci pravidelných prohlídek, nebo využít možnosti ubytování.

Když do Prahy

 Když už musím do Prahy, tak se občas snažím i něco nafotit, tentokrát to bylo jen pár snímků na Karlově náměstí, 

ale, milé KOČKY, i s těmi vás nyní ráda seznámím, především je sem připnu pro ty, kdož to mají do hl.města daleko:

A už jsem v N. - před kinem:

Do přírody

 V pátek jsme se s Janou domluvily, že v sobotu uděláme výlet, v první chvíli jsme uvažovaly o vlaku a pak Jana přišla s tím, že nás tam odveze její manžel autem. A jak to dopadlo, to vám, milé KOČKY, nyní částečně přiblížím: zastavení první bylo u Průrvy Ploučnice, mojí rodné řeky, v obci Noviny pod  Ralskem. 

O tom, že tam byla k vidění spousta turistů a vodáků ani nemusím psát, kdo to zná, ten ví. 

napsali o ní :

Ploučnice je sjízdná už od hráze Horka ve Stráži pod Ralskem, prvních 5 km je ale nepříliš zajímavá úzká strouha, proto se většinou začíná až nad Průrvou Ploučnice. Řeka je stále velmi úzká, šířka koryta nepřesahuje 5m. Nad obcí Noviny pod Ralskem protéká pískovcovou soutěskou, která končí čtyřicet metrů dlouhým tunelem. Tento úsek se nazývá Průrva Ploučnice. Po prolutí Novinami se řeka obloukem vyhýbá kopci Ralsko, který je dominantou zdejšího kraje. Bez větších překvapení doplujeme až do Mimoně. 

Přesunuli jsme se do Stráže pod Ralskem a tentokrát jsme dali šanci zdejší vyhlášené cukrárně, kde mají asi 100 druhů zmrzliny, trochu jsme mlsaly ( my s Janou ) a pak jsme se přepravili do místa určení - do Jablonného v Podještědí. Byli jsme tu už vícekrát, ale kam máme pořád jezdit, že? Takže jsme prošli náměstí, okolí, 

 procházka k zámečku, kde je Dětský domov a mokřady,

o zámku píší:

Zámek nechal v letech 1562-72 postavit majitel panství Jindřich Berka z Dubé na místě původní tvrze. V polovině 18. století byl objekt barokně přestavěn, dnešní podobu získal přestavbou na začátku 20. století. Po 2. světové válce bylo v zámku zřízeno odborné učiliště.
Dochovaly se nástropní malby, štuková výzdoba sálů a zrcadlový sál.
V současné době zámek slouží jako dětský domov a je veřejnosti nepřístupný.

pak nás čekala komentovaná prohlídka baziliky minor a posléze oběd v námi objevené restauraci, 

 

Bazilika minor - sv.Vavřince a sv.Zdislavy:

Roku 1699 byla v Jablonném zahájena stavba nového klášterního kostela sv. Vavřince podle projektu vídeňského architekta J. Lucase von Hildebrant a trvala až do roku 1722. Tato velkorysá stavba je charakteristickou dominantou Jablonného a její zelená honosná kupole je viditelná v širokém okolí.

odtud jsme jeli k Břehyni, kde jsme se vydali do lesa, že, možná, najdeme houby, jenže nakonec jsme odtud odjížděli s pusami modrými od borůvek. I tak to bylo v lese moc fajn.

Milé blogerky, to byla sobota! pod mrakem, ale teplo a nálada poklidná, příjemná.